Neděle - 27.10.2024 - 30.neděle v mezidobí

 Neděle - 30.neděle v mezidobí  27.10.2024 - Jezuitský kostel (s Kájou)

Slovo četl: Jaroslav (autorem byl T.Holub)
Evangelium: Mk 10,46–52
Mistře, ať vidím!
Slova svatého evangelia podle Marka.
    Když Ježíš a jeho učedníci s velkým zástupem vycházeli z Jericha, seděl u cesty slepý žebrák – Timaiův syn Bartimaios. Jakmile uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, začal volat: „Synu Davidův, Ježíši, smiluj se nade mnou!“ Mnozí ho okřikovali, aby mlčel. On však křičel ještě víc: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“
    Ježíš se zastavil a řekl: „Zavolejte ho.“ Zavolali tedy toho slepce a řekli mu: „Buď dobré mysli, vstaň, volá tě!“ On odhodil plášť, vyskočil a přišel k Ježíšovi. Ježíš se ho zeptal: „Co chceš, abych pro tebe udělal?“
    Slepec odpověděl: „Mistře, ať vidím!“
Ježíš mu řekl: „Jdi, tvá víra tě zachránila!“ A ihned začal vidět a šel tou cestou za ním.

Toto je tedy první poselství dnešního evangelia: Putujeme společně v takto členité skupině. Ježíš shromažďuje své blízké, ne protože jsou lepší, ale protože se vydali na cestu a slyší jeho slovo. A spolu s námi touží oslovit i ony zástupy, které jsou okolo nás, s námi i proti nám.

A v takto pestrém společenství, na této „společné cestě“, se pak v příběhu dnešního evangelia stanou dva zázraky:

Tím prvním je proměna samotných učedníků. V evangeliu jsme slyšeli: „Seděl tam u cesty slepý žebrák… mnozí ho okřikovali, aby mlčel.“

Žebrák sedí „na kraji cesty“. Vyloučený z pozornosti kolemjdoucích se touží setkat s Ježíšem, i když jej zatím nevidí. Navíc jej „mnozí“, tedy – dle souvislosti s jinými Markovými texty – i učedníci, tvrdě „okřikují“.

A Ježíš do tohoto zmatku říká: „Zavolejte ho!“ Podívejte se na toho žebráka vlídně i přes to, že vás jeho jednání štve…

A teď se stane první zázrak – proměna učedníků, kteří okřikují toho, kdo sedí vedle cesty – v učedníky, kteří za ním jdou, zavolají ho a řeknou mu: „Buď dobré mysli, vstaň, volá tě!“

Právě toto je tím prvotním a největším zázrakem dnešního příběhu: že z učedníků Kristových, kteří nechtějí, aby je někdo rušil, a ještě to možná schovají za zbožné důvody, se konečně stávají lidé, kteří vycházejí vstříc potřebě člověka, který sedí za okrajem cesty.

Ovocem tohoto prvního zázraku jsou jejich slova: „Buď dobré mysli!“ Toto říkají žebrákovi ti, kteří jej před chvilkou okřikovali: „Vzchop se, vzmuž se, narovnej se!“ Tito učedníci mu neříkají: Musíš se napřed naučit katechismus, nebo musíš napřed přestat hřešit, nebo musíš napřed tohle či tamto, musíš se nechat vyzkoušet z toho, jestli znáš Desatero, nebo jestli znáš Otčenáš... Nic z toho. Říkají mu: Měj naději! Podívej se svým vnitřním zrakem jinam, než jenom na tu bariéru, která tě odděluje od ostatních! Podívej se na Ježíše! „Vstaň, volá tě!“ Nechej se oslovit mocným Ježíšovým slovem, které v nás samotných učinilo tento zázrak otevřenosti a překročení našich vnitřních hranic a bloků vůči tobě.

I to, že se ze slepce stal vidoucí, je hlubokým a reálným znamením duchovního prohlédnutí učedníků. I on totiž napřed seděl „na kraji cesty“, nehybně, marně, bezbranně... A nakonec se dal do pohybu a „šel tou cestou za Ježíšem“.

Druhý zázrak prohlednutí slepého a jeho následování Krista je tedy možný jen proto, že se udál ten první: vnitřní proměna učedníků samotných. Aby se mohl udát tento druhý zázrak, musel se předtím stát onen základní „synodální“ zázrak uzdravení učedníků z jejich elitářského a ustrašeného postoje.

Myslím, že i dnešní Ježíš nám všem říká: „Zavolejte je!“ Zavolejte všechny, kteří jsou za okrajem vaší pozornosti. Zavolejte všechny, které jste doposud vylučovali. Pronikněte oponou své pasivity a rezignace a zavolejte je! Zavolejte ty lidi, kteří jsou za hranicemi vaší pozornosti, vaší farnosti, vašich společenství. Udělejte k nim první krok!

Možná i vy, kteří jste sami zranění a patříte k Ježíšovým učedníkům a učednicím, můžete udělat první krok k těm, kteří jsou zraněni podobně jako vy, či ještě více. Možná právě vy máte šanci, dar a schopnost překročit ty oddělující hranice jako první, protože vy sami jste marně čekali, že je někdo překročí směrem k vám. Kdo jiný je teď může s větším porozuměním překročit a udělat ten krok ven za těmi, kdo také volají o pomoc?