Středa - Matouš kapitola 15-21 Spor o Ježíšovu moc

Biblická hodina 14.02.2024 18:00 - Hynek - Matouš 21,23-46

Spor o Ježíšovu pravomoc - Matouš 21,23-27
Podobenství o dvou synech - Matouš 21,28-32
Podobenství o zlých vinařích - Matouš 21,33-46

Spor o Ježíšovu pravomoc
Do chrámu za Ježíšem přichází velekněží a spol. ve chvíli, kdy vyučuje. Jejich otázka "Jakou mocí to činíš a kdo ti tu moc dal?" je celkem oprávněná. Tato otázka není ale upřímná (ze zájmu), neboť chtějí Ježíše usvědčit. On se jich také zeptá a když mu odpoví, odpoví také: "Odkud měl Jan pověření křtít? Z nebe, či od lidí?"
Velekněží nemohou odpověď a tak jim ani Ježíš nic neříká. Lze se ale mezi řádky dozvědět, že se hlásí ke stejnému pověření, jako měl Jan (Křtitel). Ježíš svojí otázkou nečekaně dostává veleněze do situace, do které ho chtěli dostat.

Podobenství o dvou synech
Oba dva synové jsou problematičtí. Kdyby otec posílal na pole syny veřejně, tak by dopadl lépe syn, který přislíbil, že půjde (i když pak nešel). Neponížil by otce na veřejnosti, jako ten, který řekl že nepůjde.
V ekumenickém překladu se mluví o splnění vůle. V originálu je jednoduše syn udělal to, co byla otcova vůle.
Následuje aplikace: Proti sobě zde stojí ti, kteří přitakají Boží vůli, ale nečiní (pokání; neboť mají za to, že není třeba) - a ti, kteří se Boží vůli vzdálili, ale nyní činí (pokání).
Za zmínku zde stojí zmínit ještě jednu možnost výkladu: syn, který otci přitakal, skutečně činí, možná i horlivě a možná i mnoho - avšak ne to, co je skutečně otcova vůle.
Slova o předcházení jsou v zásadě velmi nadějná: ponechávají otevřenou možnost, že ti, jimž je podobenství řečeno, nakonec vejdou také, byť se zpožděním.

Podobenství o zlých vinařích
Dále velekněžím vypráví podobenství, kde nyní naopak zpochybní jejich autoritu. Dělá to však hádankou, tak aby nebylo možné jej chytit.
Příběh se začíná jakoby s odkazem na Izajášovu Píseň o vinici. Ale v Ježíšovu podobenství není problém v samotné vinici, nýbrž v těch, kdo ji spravují...
Bůh je zde vylíčen jako vzdálený, nedostupný zahraniční vlastník, který kdysi vinic založil, ale od té doby se o něm neví. Vinaři si vinici přivlastnili a když přicházejí nějací "služebníci", kteří tvrdí, že je majitel poslal. Nepraví majitelé zkoušejí, co si mohou dovolit. Nejdříve údajného posla ignorují, pak umlčí. A ono se nic nestane, tak časem, když přijde další s podobným vzkazem, tak jednají stále odvážněji. Nakonec je to hra o čas a o pevnější nervy.
Pravý majitel posílá nakonec svého syna, aby se pokusil o smír, tak na sebe narazí dvě úvahy. Zde v podobenství je nám odhaleno, jak majitel a správci vinice uvažují.
Majitel to vidí jako poslední pokus o smír a naproti tomu vinaři, jako poslední překážku na cestě k tomu, aby vinice byla jejich.
Vinaři syna chytili, vyvlekli ven z vinice a zabili. Zde je proroctví o tom, že Ježíše ukřižují mimo město (neutrální území), aby podezření z vraždy nepadlo na ně.
Ježíš se ptá veleknězů, co udělá majitel vinařům? I oni odpovídají sami prorocky.
A následuje Ježíšova citace ze žalmu 118 o úhelném kameni. Velekněží nepoznali, že Hospodin všechno své působení postavil na Ježíši.
Nakonec se ten kámen stává pro ně kamenem úrazu. Je zajímavé, že se v tom podobenství poznali, ale místo aby je to přimělo k pokání, tak se Ježíše snaží zmocnit (umlčet HO).